Teotihuacan
Zříceniny Teotihuacánu leží na vyprahlé náhorní plošině v nadmořské výšce asi 2200 metrů. Velkolepé stavby se tyčí v údolí, na značném prostoru, dobrých 5 km dlouhém a skoro 3 km širokém. Teotihuacán byl náboženským centrem, kde se scházely desetitisíce lidí.Trosky posvátného města poprvé objevili Aztékové, kteří tuto oblast osídlili 700 let poté, co bylo město kolem r. 600 n.l. opuštěno. Jeho bývalá krása na ně udělala takový dojem, že uvěřili, že je to rodiště bohů. Název Teotihuacán pochází... právě z aztéckého náhuatlu a znamená „město bohů“ nebo „místo, kde se lidé stávají bohy“ nebo přesněji „místo, kde je hojnost bohů“. To Aztékové pojmenovali hlavní tepnu města Cesta mrtvých a stavby nazvali pyramidou Slunce a Měsíce. Skutečné jméno města ani jeho monumentů neznáme. Doposud je záhadou, kdo byli jeho zakladatelé a jakým jazykem mluvili, protože po sobě nezanechali žádné písemné památky, jen několik nerozluštitelných symbolů či náčrtů. Přestože se již podařilo identifikovat řadu vlivů, jež na Teotihuacán působily, dodnes se neví, odkud přišli a k jaké etnické skupině tito lidé patřili. Proto se zavedl pojem Teotihuacánská kultura nebo civilizace Teotihuacánu. Panují domněnky, že to mohli být Toltékové, někdo tvrdí, že tito lidé byli Otomíové a jiní se naopak přiklánějí k názoru, že se jednalo o Totonaky . Doposud to však jsou jen pouhé hypotézy. Jinde se dočtete, že obyvatelé Teotihuacánu byli mnohonárodnostním společenstvím, které uctívalo bohyni zosobněnou v posvátné hoře Cerro Gordo. K této verzi se ve svém článku přiklání i Stanislav Chládek: „Na začátku prvního milénia radikálně změnily demografii centrálního mexického údolí mohutné výbuchy sopek Xitle a Popocatépetl. Starší civilizace, které existovaly před začátkem našeho letopočtu, byly rozsáhlým kataklyzmatem z velké části zničeny a obyvatelé, kteří katastrofu přežili, se přesunuli na sever údolí a založili Teotihuacán.“ Kvůli neznalosti jazyka zatím ani není možné získat více údajů o jménech vládců či o historii a sociálněpolitické organizaci města. Totožnost národa, který způsobil rozkvět největšího a nejvýznamnějšího města v Mezoamerice, zůstane ještě nějakou dobu záhadou.
Teotihuacán existoval asi 700 let. Někdy po r. 500 vstoupil z nejasných důvodů do éry svého konečného úpadku a okolo r. 750 se Město bohů zhroutilo. Nikdo netuší, proč k úpadku došlo. Neexistují psané záznamy z klasického období, z nichž by...chom se mohli dozvědět, co se stalo.
Kolem roku 700 n.l. podlehla obrovská metropole středního Mexika ohni a byla zničena, na zbytcích staveb byly nalezeny stopy velkého požáru. V současnosti nemáme žádné podložené informace o důvodech zániku této velké kultury. Ve skutečnosti existují dvě velké teorie o konci Teotihuacánu. Jedna hovoří o tom, že bylo město dobyto a vypáleno v důsledku invaze nějakého neznámého národa, možná útočníků z města Cacaxtla, asi 220 km na východ. Druhá teorie mluví o organizovaném povstání nebo plánovitém opuštění města. Jeho zánik by tudíž způsobili sami obyvatelé. Důvodů mohli mít několik. Poslední velká přestavba s sebou jistě nesla zvýšené nároky na pracovní síly, to mohlo vyvolat vážné nepokoje mezi lidem. S lidovým povstáním by mohly souviset i rozpory uvnitř vládnoucí hierarchie. Mnozí jsou přesvědčeni, že je potkala nějaká katastrofa, ale neví se, proč se je jeho obyvatelé pokusili vypálit a srovnat se zemí, když je opouštěli. Proti rychlému, neplánovanému konci mluví i to, že vnitřní prostory některých staveb byly úmyslně vyplněny kamením. Zaplnění místností snad mělo zabránit nepovolaným osobám ve vstupu do chrámových prostor, nebo mělo znamenat jejich "odsvěcení". Stavby na povrchu byly spáleny nebo zbořeny a vnitřní prostory masivních budov byly zasypány.Předpokládá se, že po opuštění, kolem r.725 n.l., Teotihuacán vyplenili a zničili Čičimékové ze severu. Pak převzali vládu nad městem lidé toltéckého původu, kteří přišli ze severu a smísili původní kulturu a náboženské názory se svými. Jisté je, že kolem r.900 n.l. byl Teotihuacán již opuštěn a město definitivně zpustlo r. 1000 n.l. Dosavadní archeologické informace nestačí na rozřešení otázky, proč byla tato mocná metropole, po staletí vévodící Mexické rovině, opuštěna.